Volání o pomoc v šílené tmě
Během modlitby v představivosti přišla možnost dostat se do naší zahrady srdce, což mi nejprve vůbec nešlo. Prosila jsem tedy Ducha Svatého, ať mi pomůže. Začala se objevovat tráva, stromy, kopce, oblaka. Do toho jsem si pozvala Ježíše a Ducha Svatého. Jak mě Ježíš vzal za ruku, aby mě zavedl k Otci, byla tma, šílená tma. Já věděla, že musím odpouštět svému tatínkovi všechno a znovu s větším uvědoměním, a tak jsem jenom v duchu křičela: „Odpouštím ti, odpouštím ti, tati.” A tak stále dokola. U toho jsem brečela jak smyslů zbavená. Avšak místo úlevy jsem byla úplně vyčerpaná až do druhého dne.
Nečekaný pohled na život bratra
Středa se týkala odpouštění, no jo, ale tím jsem si už přece prošla, komu já teda jako budu odpouštět, jsem si říkala. Duch Svatý mě nenechal dlouho bloudit a ukázal mi na mého bratra, také již zemřelého, který žil těžký život s alkoholem, občas s drogami, a následně i 8 let bez domova. S tímto vším postupně začínal už dva roky po tom, co jsem se narodila, a skončil až v roce 2022, kdy zemřel. Bylo to pro mě opět hodně bolavé, se do všeho vracet a psát dopis právě jemu. Nebeský Tatínek mě v tom však nenechal dlouho.
Smíření v zahradě a nebeské dveře
Při vedené modlitbě za odpuštění, kterou jsme mohli projít, se stalo něco úžasného… a ještě více. Po přečtení dopisu mi bylo nabídnuto, abych se zkusila vrátit do včerejší zahrady, abych si tam pokud budu chtít přizvala bráchu a tátu, tentokrát to bylo jakoby mnohem snazší a vše zřetelnější. Takže se zase objevil Ježíš, kdy přišel jakoby zezadu, aby mě chránil a Duch Svatý jako větříček. Zavolala jsem na bráchu jeho jménem a naproti se otevřely dveře jakoby z nebe a brácha vešel, objímali jsme se, omlouval se mi, já mu odpouštěla a prosila o odpuštění i jeho a stejně tak potom s tátou. Oba mi dali dodatečné požehnání do manželství a dostala jsem od nich ujištění, větší víru v to, že budeme mít děti. Ještě než přišli, jsem se ptala Ježíše, zda je má oba u sebe v nebi, na což mi zodpověděl ve chvíli, kdy odcházeli a začali stoupat za těmi dveřmi po schodech nahoru.
V Boží dlani nejblíž, jak to jen šlo
Poté co odešli, mě zkusil vzít Ježíš za Otcem, což tentokrát šlo. Objevila se přede mnou veliká dlaň, na kterou jsem vstoupila a přitáhla si mě k sobě, ke svému srdci. (Jela jsem na seminář s tím, že budu Božímu srdci blíž. V tu chvíli mě vzal nejblíž, jak to jen šlo.)